Pavel Gottwald: Soudní exekutoři v ohrožení?

Přijetím zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, byl s účinností od 1. května 2001 zaveden do českého právního řádu institut soudní exekutorů jako dalšího subjektu oprávněného provádět výkon rozhodnutí a to vedle stávajících subjektů doposud oprávněných k výkonu rozhodnutí (soudy a jiné orgány státu). Dle mého názoru se od tohoto okamžiku dá hovořit o reálné a účinné vymahatelnosti práv věřitelů, zejména v oblasti pohledávek. Efektivita soudních exekutorů ve srovnání se soudním výkonem rozhodnutí je hlavním argumentem pro využívání soudních exekutorů věřiteli. Bezpochyby je zčásti tato efektivita zajišťována i materiální zainteresovaností soudních exekutorů v procesu výkonu rozhodnutí. Nicméně vzhledem k vysoké regulovanosti činnosti soudních exekutorů, legislativním změnám již v minulosti proběhlých a zejména uvažovaným zásadním změnám v provádění exekucí, lze materiální zainteresovanost soudních exekutorů považovat bezpochyby za přiměřenou.

Jakkoli lze zásadnější změny v exekucích očekávat, neboť se jedná o téma diskutované a v různých podobách podporované napříč politickým spektrem, tak návrh zákona skupiny poslanců, který byl předložen v červenci, počítá s řešením nečekaným. Skupina poslanců totiž navrhuje úplné zrušení soudních exekutorů s účinností od roku 2023 a to zejména zrušení exekučního řádu a souvisejících právních předpisů.

V důvodové zprávě k návrhu se uvádí, že „stát přijetím této právní úpravy (exekučního řádu – pozn. autora) rezignoval na svou úlohu zajistit výkon rozhodnutí a selhal ve snaze zajistit efektivní výkon exekucí prostřednictvím soudních vykonavatelů, tedy státních úředníků“ a že „výkon rozhodnutí zajišťovaný státním úředníkem přitom v té době bezproblémově fungoval v mnoha zemích“. Dle předkladatelů se „vytvořila silná exekuční lobby, přičemž její součástí je nejenom ekonomicky silná kasta soudních exekutorů, ale též na ně navázaná advokacie, banky, společnosti zajištující splátkový prodej čehokoliv a další subjekty“. Výkon rozhodnutí by tedy měl být opět zcela svěřen do rukou státu, zejména tedy soudů.

V České republice bylo k únoru letošního roku vedeno téměř 4,5 milionu exekučních řízení vůči více než 750 tisícům povinných. Ač se v počtu řízení i povinných projevuje pozitivní sestupný trend (otázkou jsou však budoucí dopady „koronakrize“ a jejích následků), není dle mého názoru reálné, aby nad takovou agendou převzal kontrolu stát, navíc bez dopadu na státní rozpočet, jak předpokládají předkladatelé návrhu. Exekutorské úřady dnes disponují značnou personální kapacitou, zajišťující efektivní výkon exekucí, ale zejména sofistikovanými IT řešeními, umožňujícími správu obrovského množství dat o statisících povinných a milionech řízení. Je nereálná představa, že by toto mohl se stejnou efektivitou převzít stát.

Nelze tedy očekávat, že by návrh mohl být úspěšný a že by ke zrušení soudních exekutorů mohlo dojít. A lze to jen uvítat. I vláda k návrhu vyjádřila jasné nesouhlasné stanovisko.

Mgr. Pavel Gottwald, MBA