Příprava na budoucí povolání a její prokazování u zaměstnavatele

Pro účely uplatnění daňových slev včetně daňového zvýhodnění na nezaopatřené dítě,  pro  zařazení zaměstnance do kategorie pojištěnců státu z titulu zdravotního pojištění  a konečně pro správné stanovení nezabavitelné částky při provádění srážek ze mzdy  (exekuční srážky,  srážky na základě dohody o srážce ze mzdy, insolvenční srážky) je důležité znát, kdo je považován za nezaopatřené dítě a jak je zákonem definována soustavná příprava na budoucí povolání.

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle  do 26. roku věku, jestliže

1. a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo
2. b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
3. c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno  na úřadu práce  a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Za nezaopatřené dítě  se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Příprava na budoucí povolání (§§ 12 až  15 zákona č. 117/1995 Sb., dále jen „zákon“)

Co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání?

1. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:
2. a) studium na středních a vysokých školách v ČR, s výjimkou
3. studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání,
4. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné, kdy jeho příjem zakládá účast na nemocenském pojištění, nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
5. b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,
6. c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí MŠMT je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR;
7. d) studium na zahraniční vysoké škole, uskutečňované na území ČR, pokud je podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR;
8. e) studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území ČR tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
9. f) studium v ČR, které se uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium,
10. g) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v ČR při splnění dalších zákonem stanovených podmínek (viz. § 12 odst. 1 písm. g) bod 1 nebo 2 zákona) ,
11. h) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,
12. i) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů.
13. Studiem na středních školách se rozumí studium
14. a) na středních školách a konzervatořích, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,
15. b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,
16. c) na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.

 

3. Studiem na vysokých školách se rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.

 

Kdy začíná soustavná příprava na budoucí povolání na střední škole?

1. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
2. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také
3. a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
4. b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo absolutoria, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána;
5. c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak.
6. Dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže
7. a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění ,
8. b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
9. c) výdělečná činnost a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
10. d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

Kdy začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole?

1. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.
2. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
3. a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
4. b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
5. c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,
6. d) doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.

 

Stanovisko MPSV k bezprostřednímu  opětovnému  zahájení studia na  VŠ

Jde o zcela nový výklad k posuzování  doby nejdéle tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,  a bezprostředně  navazuje studium na  téže nebo jiné vysoké škole. 

            Za  bezprostřední  navázání studia na téže nebo jiné  vysoké škole  po ukončení předchozího studia na vysoké škole   se má považovat  nejdéle doba 3 kalendářních měsíců, a to bez ohledu na to, zda předchozí studium vysoké školy bylo úspěšné či neúspěšné, ovšem za předpokladu, že navázání dalšího vysokoškolského studia  se uskuteční  nejpozději do 3 kalendářních měsíců po ukončení předchozího studia na vysoké škole. 

Příklad

Studium  VŠ bylo řádně ukončeno v únoru 2020. Další studium bylo zahájeno v září 2020.  Nové studium  nelze považovat za bezprostředně navazující na předchozí studium,  protože doba mezi ukončením jednoho a začátkem druhého vysokoškolského studia  je delší než 3 kalendářní měsíce.

Příklad

Student zanechal studia  na VŠ v 10. června  2020. Další  studium zahájil v září  2020.  Doba mezi ukončením jednoho studia a začátkem dalšího studia se bude posuzovat  za přípravu na budoucí povolání, neboť doba mezi  skončením jednoho a začátkem dalšího studia  netrvala déle než 3 kalendářní měsíce.

Příklad

Student byl vyloučen ze studia  na VŠ  1.12.2020. Nabytí právní moci rozhodnutí bylo k 15.12.2020. Opětovně nastoupil na jinou vysokou školu  do letního semestru, který plynul od 1.3.2021 do 31.8.2021. Doba mezi ukončením jednoho studia a začátkem dalšího studia se bude posuzovat  za přípravu na budoucí povolání, neboť doba mezi  skončením jednoho a začátkem dalšího studia  netrvala déle než 3 kalendářní měsíce.

 

           

 

Jazykové kurzy

1. Vzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium jazykových kurzů, jsou uvedeny v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou (dále jen „seznam“), který vede MŠMT a ve spolupráci s MPSV vzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Podrobnější úpravu  těchto kurzů obsahuje prováděcí vyhláška č. 19/2014 Sb., o zápisu vzdělávacích institucí do seznamu vedeného pro účely stádní sociální podpory a důchodového pojištění o a o studiu v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou. Seznam obsahuje identifikační údaje vzdělávací instituce, označení studia, datum zařazení do seznamu a datum ukončení platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách MŠMT   -  heslo „ Jednoleté jazykové kurzy cizích jazyků“.
2. Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí o zařazení do seznamu, neskončí-li platnost zařazení dříve.
3. Při zařazování do seznamu se posuzuje zejména obsah a rozsah studia, splnění podmínek odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se podílejí na vzdělávání, a splnění náležitostí žádosti stanovených v prováděcím právním předpise.

 

 

Potvrzení  o studiu pro  potřeby zaměstnavatele

            Nutno uvést, že žádný právní předpise  neuvádí  závazný obsah  potvrzení o studiu na střední či vysoké škole nebo v  jazykovém kurzu. Potvrzení je však nezbytné  v případě   uplatnění   daňových  slev včetně daňového zvýhodnění na nezaopatřené dítě a  pro  zařazení  dítěte do  kategorie pojištěnce státu v oblasti zdravotního pojištění.

Z hlediska daňového  je potvrzení nezbytné pro uplatnění daňového zvýhodnění  na zletilé vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, a to až do  dovršení 26 let.

Pro uplatnění slevy na studenta je potvrzení nezbytné ode dne, kdy  student  vstoupí do zaměstnání a učiní Prohlášení poplatníka, nejdéle však do 26. roku věku a  v případě doktorského  studijního programu v prezenční formě  až do 28. roku věku.

Věková hranice 26 let  (pojištěnec státu)  platí i pro oblast  zdravotního pojištění,  nejde-li o  studenta do 28 let studujícího  v prezenčním doktorském studijním programu, který nevykonává žádnou výdělečnou činnost. 

S ohledem na   prokázání   zákonem stanovených podmínek pro soustavnou přípravu na budoucí povolání  je nezbytné, aby  potvrzení   obsahovalo nezbytné  údaje, kterými jsou:

• název a sídlo školy,
• jméno a   příjmení studenta (žáka),
• datum narození studenta  (žáka),
• forma studia¹⁾,
• doba trvání studia  v příslušném školním/akademickém roce, případně semestru.

¹⁾ Poznámka:

U vysokoškolského studia forma studia nerozhoduje a z tohoto důvodu není  nezbytné, aby byl tento údaj v potvrzení uveden.

 

Pro studium na  středních školách, vyšších středních školách a jazykových kurzech platí, že školní rok  začíná  1.9. jednoho kalendářního roku a plyne do 31.8. následujícího kalendářního roku s výjimkou  posledního ročníku  střední školy, kdy školní rok končí 30.6.

Pro studium na vysokých školách platí, že akademický rok vyhlašuje rektor   a jde o dobu 12 měsíců po sobě jdoucích.  Například  od 15.10.2019 do 14.10.2020.  Akademický rok se dále dělí na semestry  (zimní a letní). Je-li potvrzení vydáno na semestr,  je nezbytné, aby v potvrzení  byla   uvedena  doba  trvání  semestru, tj. od … do.  

Jak výše uvedeno, pro uplatnění daňového zvýhodnění na nezaopatřené dítě po 18. roku věku dítěte je nutné předložit u žáků středních škol a učilišť potvrzení o studiu na příslušný školní rok, u studentů vysokých škol potvrzení o studiu na akademický rok nebo na semestr. Z hlediska mzdové praxe je nutné mít na zřeteli, že potvrzení platí na dobu, na kterou je vydáno. Pokud rozsah doby platnosti příslušného potvrzení není zřejmý, (například „Potvrzení o studiu v letním semestru“), je nutné  potvrzení doplnit o konkrétní dobu trvání letního semestru.

 

Další  informace   týkající se  přípravy na budoucí povolání

Přerušení studia  z důvodu nemoci

Pro účely veřejného zdravotního pojištění je v případě přerušení studia (do 26 let) z důvodu nemoci či úrazu nutné předložit zdravotní pojišťovně potvrzení ošetřujícího lékaře, na základě něhož je dítě zařazeno mezi nezaopatřené děti a za které platí pojištění stát. Po ukončení nemoci či úrazu je nutné doložit nový doklad, kterým se dokumentuje ukončení kategorie státního pojištěnce.

            Pro   uplatnění daňového zvýhodnění, došlo-li u zletilého dítěte k přerušení  studia z důvodu nemoci či úrazu, je nutné potvrzení finančního úřadu podle trvalého pobytu  poplatníka, že  je dítě nadále posuzováno za  nezaopatřené  (s nárokem  na daňové zvýhodnění).  Pro tyto účely  musí poplatník předložit relevantní  posudek ošetřujícího případně revizního lékaře, že  z důvodu dlouhodobého onemocnění či dlouhodobého léčení pro úraz  se nemůže připravovat na budoucí povolání.

 

Potvrzení o studiu pro srážky ze  mzdy

           Při provádění  srážek  ze mzdy je  zaměstnavatel, je-li jediným plátcem mzdy,  povinen  dlužníkovi   ponechat nezabavitelnou částku. Nezabavitelná částka  tvoří nezabavitelnou částku na povinného a  nezabavitelné částky na osoby, kterým je dlužník povinen poskytovat výživné.   Okruh  vyživovaných  osob  je  uveden v nařízení vlády 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách,  a  dále v § 910  zákona č. 89/2012 Sb.,  nový občanský zákoník.  Jde-li o  vyživovanou osobu, kterou je nezaopatřené dítě po skončení povinné školní docházky,   v jehož prospěch není nařízena exekuce na výživné, je nutné   potvrzení o přípravě na budoucí povolání.  Znamená to, že relevantní potvrzení o studiu je  pro tyto účely nezbytné, jakmile dítě  ukončí  povinnou školní docházku.  V případě, že  není doloženo potvrzení o studiu na střední škole (učilišti), případně potvrzení  o evidenci dítěte  na úřadu práce, nelze takové dítě  do nezabavitelné částky započítat. 

 

Rozhodnutí  MŠMT o  postavení  zahraničního studia  

Jedná-li se o studium na střední nebo vysoké škole v zahraničí nebo o studium na zahraničních školách  umístěných v ČR,  je nutné kromě potvrzení o studiu ještě doložit zaměstnavateli rozhodnutí MŠMT o postavení studia na střední škole či vysoké škole v zahraničí  nebo  studia   v zahraniční škole  umístěné v ČR na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. Toto „rozhodnutí“ slouží především:

• pro účely zdravotního pojištění,
• pro dávku nemocenského pojištění (započtení doby úspěšného studia  do  čekací doby  v případě peněžité pomoci v mateřství),
• pro účely daně z příjmu (uplatnění daňového zvýhodnění na nezaopatřené dítě),
• pro hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání (při splnění zákonem stanovených podmínek),
• pro důchodové pojištění ( sirotčí důchod nezaopatřeného dítěte, vdovský nebo vdovecký důchod při péči o nezaopatřené dítě),
• pro přiznání dávky státní sociální podpory.

Kromě rozhodnutí MŠMT je nutné pro účely orgánů rozhodujících o dávkách státní sociální podpory, důchodového pojištění, zdravotního pojištění, uplatnění daňové slevy u zaměstnavatele atd. předložit ještě potvrzení školy stvrzující datum zahájení studia, respektive pokračování ve studiu.

Rozhodnutí vydává MŠMT na základě žádosti oprávněné osoby a  má charakter správního rozhodnutí a potvrzuje pouze postavení zahraničního studia na roveň studia na našich školách, nikoli jeho trvání. Vystavuje se proto na celé období studia jedenkrát, a to v několika vyhotoveních. Pokud student přestoupí na jinou zahraniční školu, je nutné podat novou žádost se stejnými náležitostmi, aby mohlo MŠMT vydat nové rozhodnutí. V případě, že student zahraniční školy přerušují studium, zanechá studia nebo studium ukončí, je povinen takovou změnu nahlásit příslušným orgánům rozhodujícím o uplatňování nároků plynoucích ze studia. Tak například musí být příslušné zdravotní pojišťovně oznámeno, že student přestává být nezaopatřeným dítětem a přestane tak být pojištěncem státu. Stejně tak se změna musí oznámit zaměstnavateli rodiče, který uplatňuje daňové zvýhodnění  na toto nezaopatřené dítě (u zletilých dětí), atd.

Autorka: Ing. Růžena Klímová