Vážení klienti, s ohledem na stávající vládní opatření RUŠÍME NAŠE PREZENČNÍ KURZY, a to DO SKONČENÍ NOUZOVÉHO STAVU. SOUČASNĚ AŽ DO SKONČENÍ NOUZOVÉHO STAVU, a to i s ohledem na uzavření školských zařízení, fungujeme v OMEZENÉM REŽIMU. Děkujeme za pochopení. Naše webináře však realizujeme bez omezení!
To pravé školení pro Vás
DomůNabídka kurzůŠkolicí prostoryO násAktualityČasopis Ad remKontaktyWEBINÁŘE (on-line kurzy) 736 216 375, 517 333 699 Jsme zde pro Vás: PO - PÁ : 7:00 - 15:45 hod. prihlasky@tsmvyskov.cz

Petr Kolman: Právo na informace - řízení o informačním příkazu (vybrané otázky)

6.10.2020


Výraz informace je latinského původu, což samo o sobě naznačuje letitost tohoto označení. V generální rovině můžeme za informaci pokládat každý vjem, jenž daný subjekt percipuje.
A conto generálního pojetí definice informace P. Mates píše, že v nejobecnějším smyslu je informace energetický či hmotný projev, který má smysl pro toho, kdo jej sděluje či přijímá. Je zde tedy naznačeno, že definičním znakem informace je interakční komunikace mezi minimálně dvěma subjekty, což v našem případě je veřejná správa (reprezentovaná některým z orgánů ex lege vykonávajícím veřejnou správu) na straně jedné a fyzická či právnická osoba (nejčastěji v pozici žadatele o informaci či příjemce zveřejněné informace) na straně druhé.

Informací se převážně rozumí sdělení, zpráva, údaj neboli všechno, co nám nebo něčemu podává (popř. předává) zprávu o tom, co se stalo, děje nebo teprve nastane. V kybernetice se informací zpravidla rozumí hodnoty a data, která se strojově zpracovávají.Právo na informace je dnes především ukotveno v čl. 17 odst. 4 a 5 Listiny základních práv a svobod. Ústavou zaručené právo na informace se řadí mezi základní politická práva a jeho smyslem je zejména kontrola veřejné správy, hlavním prováděcím zákonem je zde zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. ledna 2020 došlo k několika nezanedbatelným změnám na úseku svobodného přístupu k informacím. Mezi ně se rozhodně řadí i tzv. informační příkaz (nový § 16 odst. 4 z.č. 106/1999 Sb.). Jeho základem je oprávnění nadřízeného orgánu přikázat povinnému subjektu poskytnutí informace, jestliže shledá, že není dán žádný zákonný důvod pro její odepření. Vydaný informační příkaz je ex lege exekučním titulem. Dodejme, že použití zmíněného informačního příkazu není právně vyloučeno ani v případech, kdy byla žádost o informace vyřizována obcemi nebo samosprávnými kraji v jejich samostatné působnosti.


Vymezení problému


Hlavní výzkumná otázka tohoto článku se bude týkat nového pojetí a znění informačního zákona a vydávání informačního příkazu. Musí orgán druhého stupně, tedy kraj, vydávat dvě rozhodnutí – jedno rozhodnutí o odvolání a druhé o vydání informačního příkazu? Anebo se bude zde vydávat pouze jedno správní rozhodnutí? A dále pak si položme otázku, zda se informační příkaz bude vydávat, až nabude rozhodnutí o odvolání (o zrušení prvostupňového rozhodnutí) právní moci anebo dříve? Před pomyslnou závorku vytkněme, že interpretační analýzou dnešní právní úpravy musíme dojít k závěru, že tzv. řízení o informačním příkazu je svým charakterem de facto samostatným (odděleným) řízením. Tedy procesem rozdílným od odvolacího řízení. V principu na tom nic z právního pohledu nemění ani fakt, že na ně bezprostředně navazuje. Prvním správním úkonem v tomto „informačně-příkazním“ řízení je vydání tzv. informačního příkazu. Druhostupňový orgán – zde to bude kraj, jako odvolací orgán pro obec – musí
dnes „nově“ vydat dvě rozhodnutí. A to za prvé rozhodnutí o odvolání a dále pak rozhodnutí, kterým se autoritativně nařídí předmětnou informaci poskytnout.Samozřejmě jen v případech, kdy dojde druhostupňový orgán k jednoznačnému závěru, že je nutné informační příkaz vydat, tedy že žadatelem o informaci podané odvolání je právně relevantní, a je nezbytné mu vyhovět. Informační zákon nově mj. stanoví, že informační příkaz musí být vydán zároveň s rozhodnutím o odvolání. Dále se pak nově stanoví, že lhůta pro splnění informačního příkazu počíná povinnému subjektu plynout ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu. V dotazu naznačený postup, tedy že by se posečkalo s vydáním informačního příkazu až na moment, kdy nabude rozhodnutí o odvolání (o zrušení prvostupňového rozhodnutí a zastavení řízení) právní moci, je tedy, podle mého odborného názoru, nesprávný.4

Může být informační příkaz z formálního hlediska začleněn jako součást rozhodnutí o odvolání? I když jsme výše uvedli, že zde máme de facto dvě řízení, a to „odvolací“ a „příkazně-informační“, tak je možné z formálního hlediska vydat jak dvě samostatná rozhodnutí, tak i jedno „komplexní rozhodnutí“, které pokryje obě řízení. Zde je však nezbytné, aby toto „dvojité - rozhodnutí“, bylo formálně postaveno tak, že dojde k jeho rozdělení na dva samostatné výroky. V jednom bude výrok ohledně odvolání a v druhé výrok ohledně informačního příkazu.

Závěrem

Sečteno a podtrženo – z právního hlediska je správný postup takový, pakliže je „stošestkový“ informační příkaz vydán současně s rozhodnutím o odvolání. Ze zákona lhůta pro poskytnutí informace počíná běžet od okamžiku oznámení rozhodnutí o odvolání. A ne od momentu vydání rozhodnutí o informačním příkazu. Pro informační komplexnost na úplný závěr dodejme, že ustanovení § 16 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím nařizuje zvláštní povinnost nadřízeného orgánu oznámit rozhodnutí o odvolání současně též povinnému subjektu (správnímu orgánu prvního stupně), nikoliv jen účastníkům správního řízení.5

JUDr. Petr Kolman, Ph.D.
____
1 Srov. Mates, P.: Ochrana osobních údajů, Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum, 2002, str. 6
2 Viz blíže např. Kolman, P.: Právo na informace, monografie, Masarykova univerzita v Brně, 2010, s.20 a násl.
3 Viz ustanovení § 16 odst. 4 zákona č.106/1999 Sb.
4 K obdobnému závěru dochází i Furek, A. a kolektiv : Metodické doporučení Ministerstva vnitra k aplikaci vybraných procesních ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších
předpisů, po novele provedené zákonem č. 111/2019 Sb., MVČR, Praha, 2019.
5 Toto oznámení učiní ve veřejnosprávní praxi druhostupňový orgán zasláním stejnopisu rozhodnutí, nejčastějidatovou schránkou.


Zpět

Kurzy související s tématikou článku: